Proč vás sůl se sníženým obsahem sodíku přiblíží pravěku a proč to chtít

Ale od vzniku zemědělství před 10 000 lety a hlavně od průmyslové revoluce 300 let zpět se situace změnila. Ale změnilo se fungování lidského těla?

Ne, tělo je zahlceno zdroji a paradoxně je to největší výzva, které zatím lidský organismus čelil.

99,5 % své historie si lidé získávali potravu pouze jako lovci a sběrači. Tzn. strava složená z bobulí, hmyzu, kořínků, ořechů a masa. Všechno zdroje chudé na sodík. Studie publikovaná v prestižním odborném časopisu European Journal of Clinical Nutrition uvádí, že lidé v paleolitu přijímali cca 5x méně soli než dnešní průměrný člověk. A zdaleka nedosahovali ani na současnou tzv. doporučenou denní dávku. Naopak draslíku konzumovali 4x více než my dnes a 3x více než je doporučená denní dávka. 

 

 

Paleolitický denní příjem

Dnešní doporučená denní dávka

Dnešní průměrný denní příjem

Na - sodík (mg)

768

2 000

4 000

K - draslík (mg)

10 500

3 500

2 500

 

Naše tělo je ale pořád nastavené na to, že sodík je nedostatkové zboží a je daleko lepší v „šetření“ sodíkem než draslíkem. To na základě studií ukazuje Tom Brody v knize Nutriční biochemie: Při dietě chudé na sodík se exkrece této mikroživiny v moči po několika dnech snižuje na méně než 0,023 g za den. Naproti tomu při dietě chudé na draslík se vylučování tohoto iontu po několika dnech pohybuje na hodnotách 0,195 g – 0,585 g.

Hladovějící člověk bude jako první čelit nedostatku draslíku a až pak sodíku. Skvělá vlastnost pro lovce-sběrače konzumující převážně rostlinnou stravu bohatou na draslík a chudou na sodík… Koule u nohy pro “moderního člověka“ žijícího na přesolených jídlech a zanedbatelném množstvím zeleniny. 

Limity evoluce a výhled do budoucnosti

Ale co s tím? Naše DNA nám nepomůže, ta se sice může adaptovat na změny prostředí, ale to je pomalý proces využívající zcela náhodné chyby při přepisu genetické informace. Adaptace skrz změnu DNA by trvala minimálně statisíce let. Naše geny nás ale vybavili nástrojem, který nám umožňuje reagovat na výzvy v reálném čase. Mozkem. Unikátní pro člověka je navíc systém řeči, tak mocný a přesný, že můžeme sdílet tzv. kolektivní vědomí a učit se od sebe navzájem. Zapojme tedy mozek do hledání řešení na problém přebytku sodíku.

První a ideální řešení je radikálně omezit solení běžnou solí a vyhýbat se jako čert kříži průmyslově zpracovaným potravinám. V kombinaci s tím jíst velké množství ovoce a zeleniny (alespoň 400 g denně). Všem doporučuji, aby si to zkusili. Kdo zvládne takto přísný život bez soli si rozhodně zaslouží obdiv.

Je ale jasné, že je to nekonečný boj. Naštěstí se ale nabízí varianta rozumného omezení konzumace slaných kupovaných potravin a na domácí vaření použití soli se sníženým obsahem sodíku.

Na trhu se jich nabízí více, ale jedině Nesol nabízí kombinaci 55 % Himalájské soli s 45 % draselné soli . Toto složení zajišťuje největší zdravotní přínos při zachování běžné chuti soli.

Výsledek používání soli se sníženým obsahem sodíku od Nesolu je:

  • Snížení příjmu sodíku
  • Zvýšení příjmu draslíku
  • Bez kompromisů v chuti

 

Je čas na návrat k rovnováze.

 
Zdroje informací:

Eaton, S. Boyd, and M. J. Konner. "Review paleolithic nutrition revisited: a twelve-year retrospective on its nature and implications." European journal of clinical nutrition 51.4 (1997): 207-216.

Brody, Tom. Nutritional biochemistry. Elsevier, 1998.